Vernisáž výstavy proběhne v rámci Dnů evropského dědictví v sobotu 14. 9.
14:30 první ochutnávka výstavy v kostele Nalezení sv. kříže na Křížovém vrchu
16:00 samotné představení výstavy Dva pokoje ve výstavních prostorách zámku
Výstava Dva pokoje představuje na zámku v Moravské Třebové prostřednictvím sbírky fivewords výtvarná díla nastupující generace umělců a umělkyň pražské AVU a UMPRUM: Dávid Čerťanský, Stanislava Franců, Ilona Koroman, Adam Líška, Maxmilián Aaron Mootz, Kateřina Ondrušková, Ester Parasková, Marie Paterová, Jolana Škachová, Julie Špačková, Samuel Twum, János Vámos, Moemi Yamamoto.
Kurátor výstavy Jiří Kovanda o výstavě říká:
Každá ze dvou místností galerie bude mít jiný charakter. Jako kdyby to byly dvě různé výstavy. První bude spíše instalačně strohá, vzdušná, jen s několika vystavenými obrazy, ty budou ale živelné, větších formátů, spíše abstraktní, barevně zářivé, pulzující… Avšak ta druhá bude uměřeně poklidná, ztišená, předmětná, barevně tlumená, ale bohatá, co se týče počtu obrazů a kreseb menších formátů…
Na jedné tedy uvidíte třeba čenich, temné stromy a siluety ptáků na zamračené obloze. A na té druhé dva nehty, lesklá umyvadla a modrou lopatku na smetí.
Historik umění Petr Vaňous o sbírce fivewords:
Sbírka fivewords je spontánní iniciativou pěti přátel (někteří s vazbou na Moravskou Třebovou), kteří se společně rozhodli vytvořit umělecký fond a na jeho základě pravidelně podporovat nejmladší autory. Za své priority si stanovili zájem o díla studentů a čerstvých absolventů vysokých uměleckých škol, především pražské Akademie výtvarných umění a UMPRUM. Sbírka, která letos vstupuje do čtvrtého roku své existence, se zaměřuje na tradiční médium závěsného obrazu, práce na papíře a na grafiku.
Výběr děl probíhá intuitivně a na základě konsenzu mezi pěticí sběratelů. Součástí toho, jak je sbírka strukturována, je i „hodnota dialogu“ mezi sběrateli a umělci, jiným slovy živý kontakt s autory a jejich pracovním prostředím (škola, ateliér, výstavy, prezentace ad.). Právě tato „dialogická forma“ jako by propůjčovala sbírce určité specifické propojení, kterým jinak není žádné konkrétní téma ani závazné námětové okruhy. Spíše se tu jedná o jakýsi otevřený horizont nastupujícího generačního pocitu, který prokazuje jak názorovou, tak výrazovou rozmanitost a pluralitu.