Unikátní sluneční hodiny na nádvoří zámku
Jedinečné sluneční hodiny si mohou návštěvníci prohlédnout na nádvoří zámku. Patří mezi deset nejstarších hodin v ČR a jsou zapsány v seznamu památek jako ojedinělá památka hodin pultového typu.
Hodiny jsou vytesány do dvou pískovcových bloků a pocházejí, jak udává letopočet na jejich jižní straně, z roku 1558. Podle číslice 49, značící pravděpodobně zeměpisnou šířku, byly původně zhotovené pro jiné místo. Od svého vzniku prošly bohatou historií. V roce 1763, soudě podle letopočtu na severní straně, byly opraveny a pravděpodobně doplněny o jižní horní vertikální, východní a západní číselníky. Renovaci řídil farář Georg Beyer. Od té doby však chátraly a postupně ztrácely stínové ukazatele. Působením povětrnostních vlivů se také snižovala čitelnost čar a symbolů. Nakonec hodiny skončily jako součást zdi a byly zakryty omítkou.
Válečný rok 1916 jim přinesl opět zaslouženou pozornost. Tehdy byly znovu nalezeny a nejspíš došlo k jejich částečné rekonstrukci. Své nové působiště našla vzácná památka v parku u městského muzea v Moravské Třebové. Po pádu stromu došlo k jejich poškození a k následnému přemístění do zámeckého sklepení. V roce 2003 bylo rozhodnuto o jejich zrestaurování a následné instalaci na nádvoří zámku. Sluneční hodiny dodnes udivují svým pečlivým technickým i uměleckým zpracování, jenž dokládá snahu renesančního člověka o dokonalejší vnímání času.
Text: Jan Pomykal
PS. Bohužel, jen pár let po renovaci byla většina stínových ukazatelů buď zcela vylomena nebo pokroucena. Nádvoří je volně přístupné nejen zájemcům o historii, ale i vandalům. I to je součástí historie této památky a leccos o nás vypovídá. Proto byly v roce 2013 původní hodiny nahrazeny věrnou replikou. Originál je nyní uložen v depozitáři zámku.
Portál z roku 1492
Po požáru v polovině 19. století byla do jižní ohradní zdi přenesena hlavní brána “starého zámku” s hrdým latinským nápisem upozorňujícím každého, kdo uměl číst, že tento hrad nechal postavit Ladislav Černohorský z Boskovic v roce 1492.
Portál ilustruje, proč je dodnes architektura Ladislavova zámku tak významná a proč ji považujeme za přelomové dílo. Dochovala se zde totiž první kamenická práce s renesančními prvky na území České republiky. Můžeme pozorovat ještě neumělé použití nových tvarů. Kameník měl k dispozici asi jenom kresby, podle kterých se snažil věrně pracovat. Mnohé detaily, které nemohl ze své praxe znát, např. návaznost prvků na sebe vyjadřující tlaky mezi neseným překladem a nesoucími sloupy, nepochopil. Oproti starším zahroceným gotickým portálům tu vidíme něco zcela nového. Polokruhový záklenek je umístěn mezi sloupy, které napodobují soudobé italské předlohy. Jejich předobrazem jsou starověké památky z dob římské říše, zachované na italském území. Mezi jinými také Koloseum, které v Římě dosud stojí.
Tapiserie Ifigénie u Taurů ze sbírek Ladislava z Boskovic
Rozměrná tapiserie je vystavena v zámeckém okruhu “Poklady Moravské Třebové”. Dlouho visela jako jeden z nejvzácnějších exponátů ve sbírce gobelínů v Moravské galerii v Brně. Poté byla přemístěna zpět na moravskotřebovský zámek. Tapiserie byla patrně ukryta v politicky vypjaté době na počátku třicetileté války. Unikla konfiskacím i požárům a na půdě radnice nebo zámku přečkala až do nového objevu v polovině 19. století.
Objednal si ji Ladislav z Boskovic na počátku 16. století v dílnách ve francouzském Tournai nebo v Bruselu. Tkaný koberec visel na stěně některé z místností “starého zámku” a kromě výzdobné funkce také zateploval studené stěny pokoje zděného z kamene. Vyobrazené postavy ilustrují tři scény z antické báje o Ifigénii. Ve středu tapisérie můžeme vidět okřídlenou bohyni lovu Artemis s lukem a šípy, před kterou klečí bratr Ifigénie Orestés s přítelem Pyladem. V dramatickém příběhu předchází vlevo scéna, kdy se Ifigénie dozvídá, že má být obětována bohům. Vpravo následuje výjev hostiny a šťastného shledání s bratrem.
